Jak naučit společnost vzdorovat dezinformacím? Výzkumníci z univerzity v Cambridge by nápad měli: udělejte z lidí na chvíli dezinformátory! Fake news a dezinformace jsou čím dál palčivějším problémem nejen v Česku, ale i v EU, jak bylo vidět třeba během kampaně před volbami do Evropského parlamentu. A přestože se objevuje na národní i nadnárodní úrovni stále více snah vést lidi k mediální gramotnosti, dezinformátoři se zdají být neporazitelnými. Možná se ale „lék“ našel právě na Cambridgeské univerzitě, a to v podobě zábavné naučné hry Bad News.
Jak hra funguje?
V online hře Bad News, která je nyní k dispozici i v české verzi, se hráč ocitá v roli dezinformátora. Je to velmi jednoduché, úkolem je vytvořit si vlastní médium a twitterový účet pod falešnou identitou a pomocí šíření fake news si získat co nejvíce sledujících, kteří budou jeho poselství šířit dál. Čím více dezinformací a pomluv hráč sdílí, tím více má sledujících na Twitteru, a nakonec se mu podaří i ovlivňovat lokální kauzy, jako je například průběh vyšetřování letecké katastrofy. Hráč má vždy na výběr jednu až tři možnosti, čeho se bude konkrétní článek a příspěvek týkat. Pravidlo je ale jednoduché: Čím jednodušší a kontroverznější téma, tím více sledujících, a tedy i větší zásah publika.
Odhalování dezinformačních technik
Cílem hry je hráčovi ukázat, jakým způsobem tvůrci falešných zpráv postupují a přemýšlejí. Autoři hry tak zdůrazňují několik prvků, které proces vytváření a šíření fake news má.
-
Prvním krokem je vytvoření falešné identity.
-
Dále je důležité si vybrat kontroverzní téma, které ve společnosti rezonuje a rozděluje ji.
-
Ve hře je také důraz na využití konspirací, ale jakmile hráč sdílí příliš nepravděpodobný příběh, hned se ze strany sledujících setkává s odporem. Na tom autoři také ukazují, že síla fake news spočívá v alespoň částečně pravdivém jádru, které je obaleno výmysly. Právě díky částečné pravdivosti se zpráva se stává lépe uvěřitelnou.
-
Dále hráč využívá trolling, pomocí kterého se mu na sociálních sítích daří vzbudit nejistotu a zdiskreditovat své oponenty, kteří sázejí jen na holá fakta.
-
Posledním důležitým atributem, který se ve hře objevuje, je důraz na emoce. Hráč v průběhu zjišťuje, že pokud jeho příspěvky zahrnují emoční sdělení, mají mnohem větší úspěch.
Hlavním charakteristikám dezinformací naznačuje i 6 odznaků, které hráč v průběhu hry za jednotlivé aktivity získá: konspirace, vytváření falešné identity, trolling, emoce, polarizace a udržení důvěry.
Hra na dezinformátora jako „očkování“ proti fake news
Hra na dezinformátora je přitom nejen zábavná a naučná, ale navíc se ukázalo, že má i pozitivní účinky na hráče. Aby mohli výzkumníci měřit efektivitu hry Bad News, vložili do ní i dva kvízy, jeden na začátek a druhý na konec. V obou z nich má hráč za úkol hodnotit různá mediální sdělení z hlediska jejich důvěryhodnosti. Na základě vyhodnocení výsledků 15 000 různých hráčů výzkumníci zjistili, že po odehrání hry účastníci měli lepší schopnosti v rozpoznávání falešných zpráv a byli více nedůvěřiví, a tedy i pozornější vůči přijímaným sdělením.
Z výsledků studie také vyplývá, že v kvízu na konci hry byli hráči v průměru o 21 % méně důvěřiví vůči falešným zprávám. Tento trend navíc platil u různých politických orientací i věkových skupin, přestože například u věkové skupiny nad 50 let byl vliv hry nižší. Zároveň bylo zjištěno, že u většiny hráčů napříč skupinami hra příliš neovlivnila vnímání pravdivých zpráv. Přesto Bad News ukazuje, že pokud jsou lidé vystaveni dezinformačním technikám, má to psychologický vliv na jejich vnímání informací. Tato technika tak může být efektivním způsobem, jak zvyšovat mediální gramotnost napříč společností, a to bez ohledu na politické preference či věkovou kategorii.
Pokud by vás hra zaujala z pozice pedagoga, doporučujeme i jejich užitečnou brožuru k výuce, která detailněji vysvětluje postupy a cíle hry.
Zdroje: