Tak schválně: zkus se zamyslet 
, kolikrát si na Facebooku nebo na Twitteru rozklikneš nějaký příspěvek jen kvůli zajímavému obrázku. Možná je to častěji, než si umíš přiznat. Fotka je dnes snad tím nejsilnějším lákadlem a článek bez ní jako by nebyl. Média i manipulátoři holt moc dobře ví: pokud chceš zaujmout, potřebuješ silnou fotku. Zároveň platí, že čím provokativnější a kontroverznější obrázek bude, tím víc pozornosti na sebe strhne. Tím víc čtenářů přitáhne. A čím více čtenářů, tím větší zisk z reklam. Asi nepřekvapí, že fotografie jsou často prostředkem k tomu, aby nás někdo tahal za nos. 
A i ti nejzkušenější Surfaři někdy na klamavou fotografii naletí.
Jak ale teda manipulace v obrázcích rozpoznat? Na co se zaměřit a kdy zpozornět?
Čti dál! 
Fotografie jako nástroj manipulace
Každý fotograf se vždycky snaží vychytat ten nejsenzačnější moment a každé médium zase upoutat pozornost čtenáře. A to neplatí jen u žurnalistiky, stačí se podívat na to, jak používáme Facebook nebo Instagram. Vždyť i my sami před sdílením vybíráme tu nejhezčí a nejlepší selfie a ty nepovedené raději mažeme, ať ten velký nos a nesouměrné obočí nikdo nikdy nevidí. 
Pro další zkrášlení ještě nahodíme filtr, nebo si rovnou něco přidáme či ubereme ve Photoshopu. #MožnáSeTakNarodila #MožnáJeToPhotoshop
Úprava fotografií je i v médiích běžným postupem. Problém ale nastává tehdy, když autoři článku použijí jako důkaz svého tvrzení takovou fotografii, která ve skutečnosti zachycuje úplně jinou situaci a nemá s obsahem článku nic společného. Takový případ lze označit za obrazový hoax. 
Fotky si podle sebe upravovali už komunisté v bývalém Československu v 50. letech. Na původní fotografii z roku 1949 (vlevo) Rudolf Slánský ještě je. Po jeho popravení pro nepohodlnost režimu v roce 1952, byl z původní fotky smazán (vpravo).
Zdroj: ČTK
Jak rozpoznat a ověřit obrazový hoax
Obrazový hoax nebo také manipulace obrazem se na internetu objevuje buď:
- Jako fotomontáž, kdy je původní obsah fotografie pozměněn – z fotky zmizí, nebo naopak přibydou další osoby, předměty, …
- Nebo použitím obrázku v jiném kontextu, než v jakém byl vytvořen.
Obě metody dokáží nezkušené surfaře jednoduše zmást. Naštěstí máme návod, jak manipulující obrázky odhalit:
- Hledej zdroje. Autor by měl být uveden nejen pod každým textem, ale i pod fotografií. Pokud u ní není zmíněn fotograf, ani zdroj (například fotobanka či web), měl bys zpozornět.
I se zdroji se dá ale manipulovat. Nedávno se na českém Facebooku šířila tato fotografie, která podle autora textu měla zobrazovat Paříž po údajném nastěhování uprchlíků. Ve skutečnosti se jedná o snímek Paříže po mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016.
Zdroj: Manipulatori.cz - Bacha na detaily. Když autor přímo v textu zmiňuje konkrétní fotografii, zaměř se na detaily. Hledej kdy a kde byla fotografie pořízena a prozkoumej, zda opravdu zachycuje popsané osoby nebo objekty. Jestli má například zobrazovat událost, která se měla stát na určitém místě, ověř si, zda se opravdu jedná o dané místo. Pokud je například v textu zmíněná konkrétní ulice nebo část města, můžeš si na webu instantstreetview.com vyhledat, jak lokalita ve skutečnosti vypadá, a porovnat náhled z webu s fotografií v textu.
A takhle to vypadá, když si lidi pletou vtip s realitou. Tento příspěvek se nedávno objevil na sarkastické facebookové stránce jako vtípek, bleskurychle ale začal být některými uživateli sdílený jako relevantní informace. Důmyslný čtenář si snadno dohledá, že se ve skutečnosti jedná o náplavku v Paříži nikoliv v Praze a že ve stanech jsou kromě uprchlíků i lidé bez domova.
Zdroj: Manipulatori.cz - Zaměř se na chyby. Divně překroucené končetiny, nepřirozená poloha, lidé a věci bez stínu nebo vznášející se podivně ve vzduchu, to jsou všechno náznaky, že s fotkou není něco v pořádku. Pokud se nám cokoliv na fotce nezdá, je to podezřelé.
Pokroucené končetiny nebo nepřirozená poloha částí těla bývají nejčastějším znamením, že se jedná o upravenou fotku. Stačí se dívat pozorně.
- Použij vyhledávače obrázků. Nástrojů, které vyhledávájí původ fotografií, je hned několik. Stačí do vyhledávače vložit obrázek nebo jeho url a zobrazí se ti odkazy na všechny weby, kde byl v minulosti použit. Mezi nejčastěji používané nástroje pro reverzní vyhledávání obrázků patří Google Images nebo TinEye.
Obě fotky zachycují summit G7 2018, ale každá pod jiným úhlem. Atmosféra na prvním obrázku je vyhrocená, zatímco na tom druhém působí uvolněně. I takhle se dá ovlivnit divákovo vnímání obrazu, a proto je vždy dobré vyhledávat zprávy i fotografie z více zdrojů.
Zdroj: Reuters - Ověřuj si okolnosti. Zkus si zjistit o události více informací i z dalších zdrojů a pátrat po tom, jak přesně popisované místo či situaci zobrazují jiná média. Jak vždycky říkáme: „Raději dvakrát ověřit, než jednou špatně uvěřit.“
Mnohem víc info zjistíte v naší Nejlepší knize o fake news, ta je dostupná na 
http://bit.ly/NejlepšíKnihaOFakeNews
Autorka: Marijana Šutová