Na každého z nás se každý den valí obrovské množství informací. Zatímco ty se dnes šíří snadněji než kdy předtím, jejich ověřování někdy může být pořádná fuška. Navíc ne všechno, co se nám nezdá, je hned „fake news“. Nojo, ale jak se v tom teda celém teda vyznat? Sepsali jsme několik základních kroků, díky kterým si budete umět ověřit skoro každou informaci. Čtěte dál!

 

Informační džungle, ve které se pohybujeme, je někdy úplný chaos. Jenže i když narazíme na zprávu, která je na první pohled zavádějící, nemusí hned být nutně nepravdivá nebo vymyšlená.

Na tomto schématu je pěkně vidět, že i s pravdivými informacemi se dá manipulovat: 

fact-checking - typy dezinormací - obrázek ze článku

Zdroj: http://www.factczech.cz/materials/9

 

Aby toho nebylo málo, tendenci k šíření zavádějících nebo nepravdivých informací máme zakořeněnou hluboko v sobě. Podle Lewandowského et al. (2012) máme přirozenou tendenci věřit, že je něco pravdivé, když nad tím náš mozek nemusí moc přemýšlet. Proto pak vyhodnocujeme informace podle toho, jestli se shodují s tím, co už víme. Anebo co si myslíme, že víme. A tak nás pouhé opakování něčeho, co už „víme“, často mylně přesvědčí, že je daná zpráva pravdivá.

Co je vlastně fact-checking a proč ho potřebujeme?

Fact-checking je tu právě od toho, abychom vyzráli na náš líný mozek a líp se orientovali v informačním zmatku. Je to v podstatě prověřování faktických tvrzení tak, abychom uměli určit jejich pravdivost a správnost. Existuje řada fact-checkingových organizací, které se zaměřují na analýzu pravdivosti výroků politiků a na odhalování dezinformací či propagandy.

I když je profesionální fact-checking časově náročný a zahrnuje spoustu komplexních kroků, nemusí to být jen záležitost profesionálů. Základní ověřovací procesy zvládne každý! Pojďme se podívat, jak na to.

Užitečné weby

Pokud si nejsme jisti pravdivostí nějaké informace či tvrzení, jednou možností je navštívit jeden z fact-checkingových webů. Takové jsou dostupné jak v češtině – třeba Popravdě.cz či StopFake.org, tak i v angličtině –  FactCheck.org nebo Snopes.com. Na podobných webech si můžete ověřit legitimitu tvrzení. Nikdy ale nezapomínejte ani k nim přistupovat kriticky.

C.R.A.P. test

Pokud byste se chtěli do ověřování pustit sami, jedním z jednoduchých nástrojů je tzv. C.R.A.P. test. Ten vám pomůže zhodnotit kvalitu jakékoliv informace podle čtyř základních kritérií: Aktuálnost (Currency), Spolehlivost (Reliability), Autorita (Autorithy) a Záměr (Purpose). Pomocí nich si dobře můžete vyhodnotit jak důvěryhodnost zdroje, tak i informaci jako takovou.

U každého kritéria se pak ptejte na tyto pomocné otázky:

  • Aktuálnost
    • Jak aktuální jsou tyto informace?
    • Jsou dost aktuální pro moje téma?
  • Spolehlivost
    • Jaké informace jsou obsaženy ve zdroji?
    • Nejsou informace uvedené ve zdroji spíše názorem? Je autorův argument vyvážený a ukazuje obě strany problému?
    • Uvádí autor (primární či sekundární) zdroje?
  • Autorita
    • Kdo je autorem?
    • Jaké má autor renomé? Můžeme o něm najít nějaké další informace?
      • Jaká je autorova odbornost či vzdělání v dané problematice. Jen protože autor dosáhl vysokého vzdělání v určité oblasti neznamená, že je odborníkem na téma, o kterém píše.
    • Kdo je vydavatelem či sponzorem? Jsou seriózní?
    • Jaký je zájem vydavatele (pokud existuje) na těchto informacích?
  • Záměr
    • Jde o fakta nebo názory? Uvádí autor zdroje a cituje odkazy?
      • Zdroje jsou zkrátka základ. Čím více důvěryhodných zdrojů, tím lépe. Například dezinformační weby často nemají dohledatelný zdroj.
    • Je to neobjektivní? Pokouší se autor prosadit svoji agendu nebo konkrétní stranu?
    • Jaký je jeho záměr – informovat nebo přesvědčit? Pokud se nás snaží přesvědčit, je to jasně uvedeno?

Pokud by vás více zajímalo, jak se nenechat manipulovat, projděte si i našeho Surfařova průvodce po internetu. A pro ty, kteří se chtějí do metod ověřování chtěli ponořit ještě více, doporučujeme zavítat na stránky projektu Fact Czech.

Nedílnou součástí fact-checkingu je také ověřování vizuálního obsahu, tedy obrázků či videí. Na ty se můžete těšit v našem příštím blogu!

Autor: Marek Rechtík

 

Zdroje:

Beestrum, Orenic (2008) Wiki-ing Your Way to Collaborative Learning: http://loex2008collaborate.pbworks.com/f/Final_Wiki_Uses_In_Library_Instruction.ppt

CCCOnline (2017) CRAP Test: http://ccconline.libguides.com/craptest

FactCheckNI (2018) What is fact checking and why is it important?: https://factcheckni.org/blog/what-is-fact-checking-and-why-is-it-important/

Lewandowsky et al. (2012) Misinformation and Its Correction: Continued Influence and Successful Debiasing: https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1529100612451018

Malá (2018) Proces vyhledávání a hodnocení informací u žáků šestých tříd základních škol: https://is.muni.cz/th/pxrtl/?id=258933

Wardle (2019) Understanding Information Disorder: https://firstdraftnews.org/wp-content/uploads/2019/10/Information_Disorder_Digital_AW.pdf?x76701