Může za to něco, čemu se říká „konfirmační zkreslení“. Zní to strašidelně, my víme, ale vydrž, je to vlastně docela jednoduché a užitečné. Vem si třeba takového Jar Jar Binkse z Hvězdných válek. Je to ňouma, nebo hrdina epizody I? Názory se různí. A na základě názorů jednotlivých lidí se liší i povaha informací, které o něm lidi přijímají. Zkrátka a dobře: Pro koho je Jar Jar jenom zmatený gunganí ušoplesk bude mít tendenci přijímat informace, které budou v souladu s jeho přesvědčením. A naopak.
Toto platí i ve světě médií a informací – pokud člověk třeba věří konspiračním teoriím v čele s populárními chemtrails, snadněji uvěří článkům, které mu jeho názor potvrzují, než článku, který mu nabízí jiné, i když často logičtější, vysvětlení.
Chceme se podvědomě utvrzovat
Aby sis snad nemyslel, že se oháníme jen ničím nepodloženou teorii, představíme ti jeden z nejznámějších experimentů, které se v souvislosti s konfirmačním zkreslením uskutečnily. Pro tento pokus shromáždili výzkumníci ze Stanfordu dvě skupiny studentů s opačnými názory na trest smrti – jedni si mysleli, že by jeho zavedení mohlo sloužit jako prevence proti trestným činům. Druhá skupina si myslela, že by to nemělo žádný vliv.
Studenti byli poté požádáni, aby odpověděli na dvě studie, z nichž každá podporovala názor jedné skupiny. Ti, kteří byli pro zavedení trestu smrti, označili data ho podporující za vysoce věrohodné (data odporující byla jimi zhodnocena jako nepřesvědčivá). Druhá skupina data hodnotila přesně opačně. Po ukončení experimentu se výzkumníci studentů znovu zeptali na jejich postoje, přičemž se ukázalo, že názory obou skupin byly nakonec ještě vyhraněnější než na začátku.
Odkaz na stanfordskou studii: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.372.1743&rep=rep1&type=pdf
Za další příklad můžeme považovat nákupní chování občanů USA na Amazonu před prezidentskými volbami v roce 2008. Jak píše David McRaney ve své publikaci „Nejste tak chytří, jak si myslíte“, badatel Valdis Krebs tehdy zjistil, že to byli převážně lidé podporující Obamu, kteří nakupovali knihy, ve kterých byl Obama vyobrazován pozitivně. Obamovi odpůrci si kupovali naopak knihy, z nichž Obama vycházel negativně. Lidé si tak nevědomky nakupováním knih utvrzovali své názory a uzavírali do své bubliny.
Odkaz na knihu: http://www.databazeknih.cz/knihy/nejste-tak-chytri-jak-si-myslite-240612 (strana 36)
Proto si pamatuj, že názor není fakt a vždy se snaž zjišťovat, co možná nejvíc informací z co největšího počtu zdrojů. Jedině tak se dostaneš ze své bubliny!
Autor: Jan Jakovljevič [:en]Tento fenomén se jmenuje konfirmační zkreslení. Jakkoli se ti po přečtení tohoto odborného pojmu dost možná nic nevybaví, už jsi s ním určitě přišel do styku. Chceš vědět, co to konfirmační zkreslení je? Tak čti dál a dozvíš se víc!
Představ si situaci, že máš na něco vytvořený názor. Pak máš v podstatě dvě možnosti. Buď můžeš o tomto svém názoru diskutovat s ostatními, kteří možná budou mít názor úplně opačný, nebo můžeš být přesvědčený o tom, že jsi to ty, kdo má pravdu, a budeš mluvit a diskutovat jen s lidmi, kteří mají názor stejný nebo velmi podobný.
První možnost je žádoucí a může být pro tebe skvělou příležitostí, jak získat jiný pohled na řešenou věc nebo jak se něco málo přiučit. Naopak když se rozhodneš pro druhou možnost, přichází na scénu právě konfirmační zkreslení, kdy se uzavřeš do nepropustné bubliny a prosazuješ jen své názory.
Konfirmační zkreslení však není spojeno jen s tím, že se budeš obklopovat lidmi s identickými názory. Důležitou roli zde sehrávají i média – je totiž jasné, že člověk věřící všemožným spekulacím nesáhne po nějakém seriózním periodiku, protože je téměř jisté, že požadovanou informaci v něm nedostane.
Chceme se podvědomně utrzovat
Aby sis snad nemyslel, že tady řešíme jen ničím nepodloženou teorii, představíme ti jeden z nejznámějších experimentů, které se v souvislosti s konfirmačním zkreslením uskutečnily. Pro tento pokus shromáždili výzkumníci ze Stanfordu dvě skupiny studentů s opačnými názory na trest smrti – jedni si mysleli, že by jeho zavedení mohlo sloužit jako prevence proti trestným činům. Druhá skupina si myslela, že by to nemělo žádný vliv.
Studenti byli poté požádáni, aby odpověděli na dvě studie, z nichž každá podporovala názor jedné skupiny. Ti, kteří byli pro zavedení trestu smrti, označili data podporující za vysoce věrohodné (data odporující byla jimi zhodnocena jako nepřesvědčivá). Druhá skupina data hodnotila přesně opačně. Po ukončení experimentu se výzkumníci studentů znovu zeptali na jejich postoje, přičemž se ukázalo, že názory obou skupin byly nakonec ještě vyhraněnější než na začátku.
Za další příklad můžeme považovat nákupní chování občanů USA na Amazonu před prezidentskými volbami v roce 2008. Jak píše David McRaney ve své publikaci „Nejste tak chytří, jak si myslíte“, badatel Valdis Krebs tehdy zjistil, že lidé podporující Obamu nakupovali knihy, ve kterých byl Obama vyobrazován pozitivně. Obamovi odpůrci si kupovali naopak knihy, z nichž Obama vycházel negativně. Lidé si tak nakupováním knih utvrzovali své názory.
Proto si pamatuj, že názor není fakt a vždy se snaž zjišťovat, co možná nejvíc informací z co největšího počtu zdrojů. Jedině tak se dostaneš ze své bubliny!
Autor: Jan Jakovljevič