Konspirační teorie tu s námi byly vždy, ale s pandemií covid-19, která otřásla všemi aspekty našich životů, konspirace kolem viru a vakcín přímo vzkvétají. Zatímco některé konspirační teorie jsou spíše banální, ty spojené s lidským zdravím mohou mít i životu nebezpečné následky. Čím to je, že v těžkých časech saháme po alternativních vysvětleních, a proč bychom neměli konspirace kolem covid-19 nechat jen tak být?
Konspirační teorie jako jednoduchá odpověď v těžkých časech
Konspirační teorie přinášejí alternativní vysvětlení událostí nebo uspořádání světa či určitých společenských mechanismů kolem nás. Bývají postavené na myšlence, že svět nebo určité události tajně řídí skupina mocných lidí, kteří se spikli vůči zbytku světa či společnosti, ať už spiknutí řídí vlády, nadnárodní korporace, politici, bohatí lidé, náboženské skupiny nebo mimozemšťané. Konspirátoři také často podrývají důvěru v instituce a klasická média a hledají skryté významy, které pak využívají k odůvodnění vlastní teorie. Přestože některé konspirace mohou znít naprosto neuvěřitelně, pro spoustu lidí, kteří se zrovna ocitli v těžké situaci, jsou tím jediným vysvětlením, které jim v danou chvíli dává smysl.
Už v minulosti nejvíce konspirací vznikalo právě v časech krize a nejistoty, ať už to bylo během válek, finančních krizí, teroristických útoků, přírodních katastrof, epidemií nebo v dobách rychlého technologického pokroku. Není proto divu, že koronavirová krize přinesla novou vlnu konspirací. Právě v období krizí lidé také častěji konspiracím důvěřují. Jedním z důvodů, proč jsou lidé během krizí důvěřivější, je pocit kontroly, kterou díky jednoduchému alternativnímu vysvětlení získají. Krize přináší nejistotu, strach, pocit bezmoci a také větší pochybnosti vůči institucím a autoritám. Zároveň se často jedná o situace, které jsou komplexní nemají jasné vysvětlení ani jasného původce. Konspirátoři v takových chvílích vracejí lidem jistotu a jednoduché odpovědi na otázky, které jim nikdo jiný doposud nezodpověděl.
Proč s covidem počet konspirací narostl?
Když se covid-19 na jaře loňského roku začal šířit, světem zavládla vlna strachu a nejistoty. O viru se vědělo málo (stále o něm nevíme úplně vše) a nikdo nevěděl a neví ani doposud, jak dlouho tato situace bude trvat. S vládními restrikcemi se navíc mnoho lidí ocitlo ve finanční i existenční tísni. Všechny tyto aspekty vytvořily podhoubí pro strmý nárůst různých konspiračních teorií, které spoustě lidem pomáhají se s nelehkou situací vyrovnávat. A zdaleka se nejedná jen o malou část obyvatel. Podle nedávného průzkumu STEM až 40 % české internetové populace věří fámám a konspiracím o covid-19. Opakujících se konspirací kolem koronaviru i očkování na něj koluje spousta. Podívali jsme se na ty nejhlasitější.
Konspirace kolem covidu
Koronavirus byl vytvořen uměle. Teorie o tom, že covid-19 byl vytvořen uměle, aby byli lidé záměrně nakaženi, se objevuje na české i mezinárodní dezinformační scéně už od počátku pandemie.
Jak to je? Přestože dodnes není znám přesný původ viru, vědci z mise Světové zdravotnické organizace (WHO), která po zdroji viru intenzivně pátrá, se shodují na tom, že virus je přírodního původu. Předpokládají, že na lidi přešel ze zvířat, výzkum ale ještě stále probíhá. Důkazy o tom, že by virus vznikl v laboratoři, doposud neexistují.
Problémem této konspirační teorie o umělém původu koronaviru je mimo jiné i různorodost příběhů, které teorii vysvětlují. Jedni věří tomu, že virus vyvinula Čína jako biologickou zbraň, druzí naopak tvrdí, že jej za stejným účelem vyvinuly Spojené státy americké. Další vysvětlení hovoří o tom, že virus byl původně přenesen ze Saudské Arábie do Nizozemska a následně do Kanady, kde jej čínští vědci ukradli. A pokud bychom se rozhodli hledat dále, pravděpodobně bychom takových „vysvětlení“ našli ještě více.
Elity a farmaceutické společnosti se chtějí na vakcínách na covid-19 jen obohatit. Tato konspirace bývá často propojená s tou o laboratorním původu covidu. Její přívrženci věří, že se farmaceutické společnosti a elity spojily a chtějí proočkovat většinu obyvatelstva jen s cílem se obohatit. Oblíbené je také propojení s hlavní postavou mnoha konspirací, Billem Gatesem, který podle této teorie z prodeje vakcín má také profitovat.
Jak to je? Ano, prodej vakcín je byznys, stejně jako prodej jakýchkoliv jiných léků nebo produktů. A v každém byznysu funguje konkurence, stejně tak i u vakcín na covid-19 funguje přirozená rivalita mezi jednotlivými společnostmi. Pro žádnou z farmaceutických společností by proto nedávalo smysl se spojovat se svými konkurenty a zapojovat se do jakéhokoliv spiknutí. Do vývoje vakcín se na počátku zapojily desítky firem po celém světě, pro spoustu z nich výzkum skončil neúspěšně. Ne všechny z toho tedy profitují. Některé společnosti jako například AstraZeneca nebo Johnson & Johnson se dokonce zavázaly k tomu, že dokud pandemie neskončí, budou vakcíny dodávat bez nároku na zisk.
Obecným problémem konspirací je podezření, že před námi elity/vláda/ instituce něco tají. V době internetu, investigativních novinářů a nezávislých médií je ale velmi nepravděpodobné, že by se taková “velká lež” dříve či později neprovalila.
Více o konkrétních mýtech a faktech kolem vakcín na covid-19 najdete v našem předchozím blogu.
Nekončí to jen na internetu
Konspirační teorie často začínají na internetu, tam to ale nekončí. Zatímco konspirace jsou reakcí na strach a nejistotu, neznamená to, že by tyto negativní emoce zaháněly. Spíše naopak. Například podle výzkumu Jolleyho a Douglase přijetí konspiračních teorií vede k větší frustraci a v důsledku toho i ke změnám chování v reálném životě. Že mohou konspirace mít silný vliv na naše chování v reálném světe nedávno ukázalo i hnutí kolem konspirace zvané QAnon, jehož příznivci v lednu zaútočili na Americký Kongres v reakci na podle nich zfalšované americké volby. Právě konspirační teorie hrály důležitou roli v mobilizaci davů.
V případě konspirací o škodlivosti vakcín jsou pak lidé například odhodlání striktně odmítat jakékoliv očkování. O vlivu těchto konspirací se hovořilo už ve spojení s nárůstem případů spalniček v roce 2019 a projevuje se i nyní během covidu. Ne nadarmo v roce 2019 WHO uvedla zpochybňování očkování na seznam deseti největších hrozeb pro lidské zdraví. Je proto důležité nezapomínat na sílu konspirací. Obzvlášť pokud jde o otázku očkování na covid-19, které představuje možné řešení současné situace.
Konspirační teorie využívají nedostatků, respektive tendencí našeho mozku ve všem hledat smysl a řetězit poznatky do příběhů. Problém ale tkví v tom, že konspirační argumentace je často založena na iracionální práci s daty a selektivním výběru informací. Místo snahy objektivně posoudit skutečnost v kontextu se člověk snaží izolovat své přesvědčení od věcí, které by narušovaly ucelenost jeho předem vytvořeného názoru. V dnešní době konspirace nejsou pouhá podivínská zábava pár jedinců ve společnosti, ale celospolečenský problém, který odhaluje dalekosáhlou absenci důvěry a špatnou práci s informacemi. Problém tak není jen v samotných konspiračních teoriích, ale v apriorním nastavení naší mysli, která dokáže dát smysl v podstatě čemukoliv. Současná „doba internetová” tyto fenomény jen akceleruje, protože umožňuje velmi rychlé hledání informací a komunit, které nám poskytnou validaci. Je proto velmi důležité nejen izolovat konspirace, ale i budovat důvěru, kterou lidé pod vlivem konspirací ztrácejí.
Text: Marijana Šutová
Grafika: Magdalena Feikusová
Zdroje:
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1750698017701615
https://www.ft.com/content/6660cb80-8c11-476a-b107-e0193fa975f9
https://www.aljazeera.com/news/2021/2/15/the-superspreaders-behind-covid-19-conspiracy-theories
Beyond Misinformation: Understanding and Coping with the “Post-Truth” Era – Stephan Lewandowsky
https://www.who.int/news-room/spotlight/ten-threats-to-global-health-in-2019