Sociální sítě se staly nedílnou součástí našich životů a hrají stále větší roli při utváření názorů, postojů a chování. Zamýšleli jste se někdy nad tím, jaký obsah pro vás vybírají? A jste s ním spokojeni? Algoritmus každé platformy je totiž trochu jiný, a někdy může uživatele vystavovat toxickému obsahu jako jsou třeba misogynní příspěvky. Jak je to možné? Právě na to se podíváme v dnešním blogu.
Co je to misogynie?
Misogynie znamená nenávist, pohrdání nebo předsudky vůči ženám. Na sociálních sítích se misogynie projevuje různými způsoby, jako jsou:
- Sexuální objektivizace – redukování žen na pouhé objekty sexuální touhy.
- Ponižování a diskriminace – zesměšňování, podceňování nebo marginalizace žen a jejich rolí.
- Hostilita – otevřené projevy nenávisti nebo agrese vůči ženám.
Tyto formy misogynního chování mohou být škodlivé nejen pro ženy, které jsou jejich cílem, ale i pro celou společnost, protože podporují kulturu nerovnosti a neúcty.
Jak fungují algoritmy sociálních sítí?
Algoritmy sociálních sítí, jako jsou YouTube nebo TikTok, rozhodují o tom, jaký obsah bude uživateli zobrazen na základě jeho předchozích interakcí. Tento proces může vést k nebezpečným důsledkům, zejména pokud jde o mladé muže. Nedávná irská studie ukázala, že tyto platformy systematicky doporučují mladým uživatelům toxický obsah, včetně videí od misogynních influencerů, jako je Andrew Tate.
Ve studii vědkyně vytvořily deset falešných profilů, kde se prezentovaly jako mladí chlapci. Ačkoli každý z nich měl jiné zájmy – od fitness po hraní her nebo dokonce pasivní používání sociálních sítí – výsledky byly šokující. Ve všech případech začaly algoritmy po krátké době zobrazovat videa s kontroverzním obsahem zaměřeným na „alfa maskulinitu“, a to včetně zmíněného influencera. Některé účty dostaly tento obsah už po dvou minutách od registrace.
Jak zájem o téma posiluje sílu algoritmu?
Jakmile uživatel projeví zájem o určité téma, algoritmy zesilují frekvenci a intenzitu podobných doporučení. V případě experimentu se to projevilo tak, že videa s misogynním obsahem začala po několika hodinách tvořit většinu doporučeného obsahu. K tomu se přidaly i konspirační teorie a pravicový extremismus.
Tento vzorec, který přenáší toxické vzory chování do každodenního života mladých mužů, vytváří nebezpečný precedens. Mladí muži si začínají myslet, že nevhodné chování vůči ženám je přijatelné, což může vést k nesprávnému vnímání mužské identity a k šíření diskriminace.
Misogynie v českém prostředí
Ačkoli v České republice zatím neexistuje podobná studie, můžeme zde pozorovat podobné trendy. Někteří čeští influenceři, například poslanec Evropského parlamentu Filip Turek nebo miliardář Richard Chlad, propagují podobné hodnoty a postoje jako Andrew Tate. Mladí lidé jsou vystavováni nejen videím, ale i podcastům, které často obsahují misogynní a androcentrické (na muže zaměřené) názory. To vede k tomu, že ženy jsou častěji ponižovány a nahlíženy jako méněcenné.
Jaký dopad má toxický obsah na mladé lidi?
Tento typ obsahu má devastující účinky nejen na mladé muže, ale i na ženy. Muži se mohou cítit pod tlakem, že musí splňovat nerealistické ideály „mužnosti“, což vede k frustraci, nejistotě a někdy i agresi. Ženy se zase často setkávají s psychickými potížemi.
Mladí muži tak mohou začít vnímat ponižování, objektivizaci nebo diskriminaci žen jako standardní součást vztahů a sociální interakce. To vede k posilování negativních postojů vůči ženám, které se pak přenášejí do jejich reálného chování.
Ženy, které se opakovaně setkávají s obsahem znevažujícím jejich hodnotu nebo schopnosti, mohou začít ztrácet sebedůvěru. Psychický tlak, který vzniká, když jsou ženy objektivizovány nebo ponižovány, může vést ke zhoršení jejich duševního zdraví, nízkému sebevědomí a pocitům méněcennosti.
Některé ženy mohou dokonce přijmout toxické názory za své a uvěřit, že znevažování jejich vlastních schopností nebo vzhledu je normální. To pak vede nejen k sebepodceňování, ale někdy i k ponižování ostatních žen, čímž se posiluje cyklus diskriminace.
Prostředí, kde jsou negativní a diskriminační názory nejen tolerovány, ale i podporovány, má závažné důsledky pro společnost jako celek. Šíření toxických a misogynních pohledů dlouhodobě ovlivňuje společenské normy a může vytvářet iluzi, že nevhodné chování vůči ženám (a dalším marginalizovaným skupinám) je přijatelné a běžné. Následkem je nejen nerovnost v osobních a profesních vztazích, ale i obtížnější cesta k dosažení spravedlivých podmínek a respektu pro všechny.
Jak se bránit?
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak čelit této situaci, je mediální gramotnost. Naučme se rozpoznávat, jakým způsobem algoritmy pracují, jaký obsah nám je doporučován a jak můžeme filtrovat toxický obsah. Kromě toho je důležité podporovat otevřené diskuse o rovnoprávnosti a respektu mezi pohlavími. Šíření osvěty a vědomé využívání médií je prvním krokem k tomu, abychom vytvářeli bezpečnější a zdravější prostředí nejen pro ženy, ale pro celou společnost.
Sociální sítě nám mohou přinést hodnotný obsah, ale zároveň mají i svou temnou stránku. Učme se je používat vědomě a vyhýbejme se šíření nenávisti a diskriminace.
Misogynie na sociálních sítích v minutě
- Misogynie označuje nenávist, předsudky a pohrdání ženami. Projevuje se sexuální objektivizací, ponižováním nebo třeba otevřenou hostilitou. Tyto postoje negativně ovlivňují nejen jednotlivce, ale i celou společnost tím, že podporují diskriminaci.
- Studie ukázala, že algoritmy na sociálních sítích aktivně doporučují misogynní obsah mladým uživatelům. I při minimálním zájmu o téma začínají algoritmy rychle propagovat videa spojená s „alfa maskulinitu“.
- Mladí muži mohou začít považovat nevhodné chování vůči ženám za standardní a pociťovat frustraci, pokud nereálných toxických ideálů mužnosti nedosahují. Ženy čelí psychickému tlaku a ztrátě sebedůvěry, což může vést k sebepodceňování a přijetí toxických postojů za své.
- Mediální gramotnost, osvěta a vědomé používání sociálních sítí mohou přispět k vytvoření zdravějšího a respektujícího prostředí a obraně proti toxickému obsahu.
Dozvěděli jste se něco nového? Pomozte nám šířit mediální a informační gramotnost dál třeba prostřednictvím sociálních sítí. Toto téma jsme zpracovali také do instagramového postu.
Děkujeme!