Vliv digitálního světa na vnímání našich těl
Přemýšleli jste někdy, jak velký vliv mají sociální sítě na to, jak sami sebe vnímáme? Každý den nás obklopují motivující příběhy, ale i upravené fotky, a někdy i toxické ideály, které mohou zanechat hlubší stopy, než si uvědomujeme. Na jedné straně otevírají prostor pro diskusi o rozmanitosti a sebevědomí, na druhé straně nás ale často tlačí do škatulek, které nikdo z nás reálně nemůže naplnit.
Jak sociální sítě formují naše vnímání těla? A co můžeme udělat, abychom jejich vliv zvládli zdravě a s nadhledem? Podívejme se v našem novém blogu na obě strany tohoto fenoménu – na to, jak nás sociální sítě ve vnímání našich těl dokážou podpořit, ale i na to, jaké nástrahy s sebou nesou.
Pozitivní vliv sociálních sítí na vnímání těla
Jedním z přínosů sociálních sítí je možnost budovat komunity lidí s podobnými zkušenostmi. Například skupiny zaměřené na body positivity (pozitivní přístup k tělu) nebo body neutrality (neutralitu vůči tělu). Nabízejí prostor pro sdílení příběhů, které normalizují tělesnou rozmanitost. Tyto komunity nejen boří zažité mýty o tom, jak by tělo „mělo“ vypadat, ale také pomáhají lidem zvýšit sebevědomí a vytvořit si zdravější vztah k vlastnímu tělu.
Sdílení nevyretušovaných fotografií nebo příběhů o životě s chronickými nemocemi a tělesným postižením otevírá diskusi o hodnotě každého těla – bez ohledu na jeho velikost, barvu, nebo tvar. Některé studie ukazují, že pozitivní online komunity mohou skutečně zlepšit vztah lidí k jejich tělu a podpořit přijetí vlastní individuality.
Toxické ideály a porovnávání
Navzdory pozitivním příkladům zůstává většina obsahu na sociálních sítích ovlivněna nereálnými standardy krásy. Perfektní pleť, bezchybné postavy a dokonalé životy vytvářejí iluzi, že dokonalost je běžnou normou. Tyto obrazy však odrážejí pečlivou práci filtrů, retuší a promyšlených marketingových strategií – ne realitu.
Podle výzkumu Cohena (2021) je srovnávání s nereálnými obrazy přímo spojeno s nespokojeností s vlastním tělem. Tento efekt je zvláště silný u mladých lidí, na které míří většina online obsahu zaměřeného na krásu a životní styl.
Velkou roli zde hraje tzv. diet culture (kultura diet) a fat-shaming, tedy stigmatizace tělesné váhy, které na sociálních sítích i v médiích stále přetrvávají. Tato kultura podporuje myšlenku, že hodnota člověka je přímo úměrná jeho vzhledu nebo velikosti těla. Výsledkem je toxický tlak na ty, kteří nezapadají do úzkých estetických standardů. Podle studie Center of Excellence for Eating Disorders 91 % žen ve věku 16–24 let někdy drželo dietu, přičemž mnohdy byly motivovány právě obsahem na sociálních sítích.
Influenceři hrají v tomto procesu zásadní roli. Jejich příspěvky často zobrazují „dokonalý“ životní styl – hodiny strávené v posilovně, perfektní záběry a pečlivě sestavené spolupráce s kosmetickými či fitness značkami. Mnoho z nich má z takového obsahu finanční příjem, avšak pro jejich sledující tyto příspěvky působí jako běžný standard, kterému se snaží přiblížit.
Tento tlak je podpořen i marketingem, který z našich nejistot těží. Firmy nám často prodávají produkty, které slibují rychlá řešení – od dietních plánů přes kosmetiku až po estetické zákroky. Tento model funguje, protože čím více jsme nespokojeni se svým tělem, tím více jsme ochotni utrácet za „vylepšení“.
Tlak na dokonalost přitom ignoruje přirozenou rozmanitost těl a životních podmínek – genetiku, zdravotní stav nebo ekonomické možnosti. Sociální sítě se tak často stávají prostorem, kde se těla redukují na zboží a kde se skutečné hodnoty ztrácejí pod nánosem filtrů a retuší.
Jak se bránit toxickým vlivům sociálních sítí?
- Sledujte obsah, který vás inspiruje, ne stresuje. Pokud vás některé profily nutí o sobě pochybovat, neváhejte je přestat sledovat nebo zablokovat. Vyberte tvůrce, kteří propagují rozmanitost a zdravý přístup k tělu.
- Omezte čas na sociálních sítích. Studie potvrzují, že snížení času stráveného online může zlepšit vnímání vlastního těla. Nastavte si časový limit a zaměřte se na aktivity, které vás naplňují offline.
- Přijměte princip „body neutrality“. Vaše tělo nemusí být dokonalé, aby mělo hodnotu. Zaměřte se na to, co vaše tělo dokáže, místo na to, jak vypadá.
- Učte se kriticky přemýšlet o médiích. Diskutujte o tom, kdo určuje normy krásy a proč. Marketingové strategie často využívají naše nejistoty, aby nám prodaly produkty „řešící“ problémy, které jsme nikdy neměli.
- Myslete intersekcionálně. Vnímejte krásu jako otevřený a inkluzivní koncept, který reflektuje rozmanitost těl a identit. Dominantní normy, které často ignorují tuto rozmanitost, mohou být zdrojem diskriminace a frustrace.
Role učitelů, učitelek a veřejnosti v hledání rovnováhy
Učitelé hrají klíčovou roli v tom, jak mladí lidé vnímají média. Mohou jim předávat, jak kriticky hodnotit obsah na sociálních sítích, rozpoznávat manipulaci a podporovat zdravé vnímání těla. Diskuze o body image by měla být součástí vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti – nejen na školách, ale i v širší veřejné debatě.
Sociální sítě mají moc formovat, jak sami sebe vnímáme. Mohou být zdrojem inspirace a podpory, ale také toxických tlaků a nerealistických očekávání. Klíčem je naučit se tyto vlivy rozpoznat, chránit se před nimi a přesměrovat svou pozornost k obsahu, který posiluje naši individualitu.
Společně můžeme vytvořit prostředí, kde budou všechna těla respektována – a kde krásu nebudeme redukovat na úzké a nerealistické standardy.
Dozvěděli jste se něco nového? Pomozte nám šířit mediální a informační gramotnost dál třeba prostřednictvím sociálních sítí. Toto téma jsme zpracovali také do instagramového postu.
Děkujeme!
Zaujalo vás téma? Čtěte dál!
Cohen, R., Newton-John, T., & Slater, A. (2021). Social comparison and body dissatisfaction: The impact of social media on body image in adolescents and young adults. Body Image, 34, 127-136. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2020.11.004
Cohen, R., Newton-John, T., & Slater, A. (2021). The relationship between Facebook and Instagram appearance-focused activities and body image concerns in young women. Body Image, 36, 1-10.
Autorka: Eliška Mádrová