Obchod se zranitelností: Kde končí osvěta a začíná manipulace

Od podvodných klinik po instagramové profily s doplňky stravy. Obchod se zdravím a lidskou důvěrou se přesunul na obrazovky chytrých telefonů, kde láká na zázračná řešení, ignoruje vědecká data a parazituje na nejistotách žen i mužů.

Pacienti trpící těžce léčitelnými chorobami se v bezvýchodné situaci někdy uchylují k alternativní medicíně, kde se za sliby snadné a rychlé léčby skrývá podvod. Dokumentární série ČT Obchod se zdravím v roce 2017 odhalila praktiky pražského institutu Aktip, jehož terapeuti onkologickým pacientům předepisovali nefunkční kapky, na metastázy doporučovali „najít si milence“, nebo tvrdili, že nádor lze „vykadit přes síto v záchodové míse“. Tyto rady byly doplněny nekonečným kolotočem drahých vyšetřeních.

Institut byl nucen svou činnost ukončit. Rozhodně se ale nejedná o jediný případ. Tragédií skončila v Německu klinika přírodního léčitele Klause R., který pacientům dávkoval neschválenou látku 3-BP na běžné digitální váze, což vedlo k úmrtí tří osob.

Navenek se může zdát nepochopitelné, že by takovým praktikám mohl někdo uvěřit. Pro reálné pacienty však šlo o momenty zranitelnosti. Tonoucí se i stébla chytá a lidé jsou schopní prodat i dům nebo si vzít půjčku, jen aby mohli věřit v zázrak.

Obchod se zranitelností ale zdaleka nevymizel spolu s uzavřením podvodných klinik. Pouze se přesunul tam, kde dnes trávíme nejvíce času – na obrazovky chytrých telefonů.

Obchodní značky přesouvají stále větší část svých rozpočtů do spolupráce s digitálními tvůrci. V kombinaci s parasociálními vztahy, které jsme rozebrali v minulém blogovém příspěvku, se vytváří ideální prostor pro marketingová sdělení. Samotný problém nepředstavuje reklama jako spíše její viditelnost. Bez označené spolupráce je totiž pocit „přátelského doporučení“ silnější, čímž se zvyšuje i riziko manipulace, zvlášť když se téma týká zdraví.

Oblast zdraví

Jde o doplňky stravy, zdravotnické prostředky, nikotinové výrobky, čaje na hubnutí, rady pro těhotné i zázračné přípravky, které slibují kvalitní spánek, rychlé hojení, přísun energie a podobně.

Influenceři však ze zákona nesmějí propagovat zdravotnické prostředky ani výrobky, jimž jsou připisovány zdravotní či léčebné účinky. I označení „posilující zdraví“ je zavádějící.

V okamžiku, kdy influencer začne například u čaje tvrdit, že jeho užívání vede k menší únavě, kvalitnějšímu spánku nebo lepšímu soustředění, vstupuje do roviny zdravotních tvrzení. Ta ale influencer ani jiná veřejně známá osoba bez příslušné odborné kvalifikace uvádět nesmí.

Zisk s tragickými následky

Australanka Belle Gibson si na Instagramu si vybudovala miliónové publikum tvrzením, že se z pokročilé rakoviny mozku vyléčila pouze díky stravě, celerovým šťávám a přírodním terapiím. Vydala bestsellerovou kuchařku, úspěšnou aplikaci a vytvořila prosperující značku, než se ukázalo, že rakovinu nikdy neměla.

Dopad na skutečné pacienty však skutečný byl. Pacienti, podstupující reálnou léčbu rozhodně nevypadají jako „údajně nemocná a zázrakem vyléčená“ influencerka. Mnozí kvůli srovnávání se uvěřili tomu, že si za svou nemoc mohou sami, protože zvolili konvenční medicínu namísto „čistých“ šťávových detoxů. Přechod na podobnou alternativní „léčbu“ byl ale v takových případech fatální.

Podobné praktiky se nevyhýbají ani českému prostředí. Influencerku Karolínu Kostroňovou (@Kerolajnaa), která nemá žádné zdravotní vzdělání, sledovali na Instagramu převážně matky na rodičovské dovolené a mladé ženy obecně. Jak odhalila reportérka Kristina Ciroková v pořadu Terén, tvůrkyně své publikum manipulovala do zakoupení drahých kurzů o „přirozeném těhotenství“ a porodu, zpochybňovala lékařské autority a šířila nepravdivá tvrzení, například to, že očkování způsobuje ADHD a děti zpomaluje.

Důvěru, kterou si vybudovala pod záminkou péče o rodinu a zdraví, navíc s manželem využili k lákání do insolventního investičního schématu firmy Glocin, kde mnohé ženy přišly o své celoživotní úspory či peníze z mateřské.

Testosteronová horečka

Cílem samozřejmě nejsou jen ženy. Podle studie Univerzity v Sydney u mužů především ve věku od dvaceti do čtyřiceti let, influenceři zneužívají nejistoty ohledně výkonnosti, tělesného vzhledu a strachu ze ztráty mužnosti. Na TikToku a Instagramu kolují videa tvrdící například:

„Ráno byste se měli probouzet s erekcí. Pokud se tak neděje, je velmi pravděpodobné, že máte nízkou hladinu testosteronu. Nechte si to zkontrolovat.“

Běžná ranní únava, dlouhodobý stres nebo přechodný pokles libida jsou tak manipulativně rámovány jako závažná lékařská diagnóza a selhání mužské identity.

Výzkum ukázal, že 85 % zkoumaných profilů provozovali jednotlivci bez jakéhokoliv zdravotnického vzdělání (přičemž téměř třetina se falešně prezentovala jako odborníci či lékaři). 72 % příspěvků sledovalo přímý finanční zájem na prodeji doplňků stravy, diagnostických sad nebo placených konzultací. 67 % videí vkládalo nákupní odkazy přímo do profilu a žádný z příspěvků necitoval odborné zdroje ani nevaroval před zdravotními riziky.

Tento obsah je navíc úzce propojen s tzv. manosférou – online komunitami propagujícími hypermaskulinitu, kde se hladina hormonů a fyzická síla prezentují jako jediné měřítko hodnoty, dominance a úspěchu muže.

Lékaři a endokrinologové přitom důrazně varují, že neindikované užívání testosteronových preparátů z internetu vede k závažným zdravotním rizikům.

A nezapomeňme na AI

Podle průzkumů se až 28 % lidí se svými zdravotními či psychickými problémy obrací přímo na AI modely a chytboty. Tyto nástroje však mohou generovat zavádějící nebo nepravdivé informace bez jakékoliv odborné garance.

Na sociálních sítích běžně působí plně generované AI osobnosti a s dokonalým vzhledem šíří rychlé wellness tipy, doporučují doplňky stravy nebo propagují „zázračné“ procedury. Na obdiv však staví nereálné fitness plány a výsledky, kterých by skutečný člověk za týden nikdy nedosáhl.

Na sociálních sítích najdeme ale i řadu kvalifikovaných odborníků (lékařů, fyzioterapeutů, nutričních terapeutů či vědců), kteří se snaží o poctivou osvětu, vyvracejí mýty a svá doporučení opírají o data.

Jak je od sebe rozeznat a bránit se manipulaci?

Absence odborné kvalifikace: Autor poskytuje zdravotní poradenství bez příslušného vzdělání, atestace či specializace. Svá doporučení opírá výhradně o vlastní zkušenosti a vizuální prezentaci.
Přímý komerční zájem: Obsah směřuje k okamžitému prodeji produktů a služeb (doplňky stravy, testy, e-kurzy), ze kterých autor finančně profituje.
Podkopávání důvěry v odborníky: Tvůrce systematicky zpochybňuje autoritu lékařů, vědecké poznatky a postupy konvenční medicíny.
Patologizace běžných stavů: Běžné fyziologické jevy (únava, stres, výkyvy nálad) jsou zkresleně prezentovány jako závažné zdravotní problémy vyžadující placená řešení.
Ignorování vědeckých východisek a rizik: Doporučení postrádají oporu v klinických studiích a zcela opomíjejí možné vedlejší účinky či zdravotní rizika.

Chcete mít přehled o mediálním dění? Nezapomeňte nás nadále sledovat.

Děkujeme!