V Česku se pomalu rozjíždí očkování a s ním i dezinformace a konspirace, které se očkování týkají. Lidé jsou k očkování přes jasný signál politické i odborné veřejnosti, která hovoří o cestě zpět k normálu, nedůvěřiví. A nenapomáhá tomu ani přehršel (dez)informací s očkováním spojené, ve kterém je složité se vyznat. Jak se tedy v tom všem zorientovat?
Průzkumy o tom, zda se lidé chtějí nechat očkovat například ukázaly, že je takových lidí méně než polovina. Jak v Česku, tak i na Slovensku výrazně více souhlasí s očkováním lidé ve věku 55 a více let, potom také lidé s vyšším vzděláním. Napříč zeměmi to jsou potom více muži než ženy, kteří jsou pro očkování proti COVIDu- 19. Podívali jsme se na ty nejčastější mýty o očkování a koronaviru a porovnali je s fakty a argumenty odborníků.
Vakcína byla vyvinuta příliš rychle a je tedy škodlivá
Nejdříve je potřeba se na tuto informaci podívat v širším kontextu. Představa, že vakcína vznikla ze dne na den, je mylná. Základ vakcíny se vyvíjel už dlouho, vědci akorát v posledním roce řešili, jak vakcínu přizpůsobit přímo pro virus SARS-CoV-2. Ten je totiž podobný virům SARS a MERS a týmy vědců mohly využít předchozích znalostí. Ke stanovení účinnosti je potřeba, aby testovaní byli vystaveni viru v přirozeném prostředí. To díky celosvětové pandemii bylo možné a odborníci mohli nasbírat data v krátkém čase. Vývoj vakcíny byl v globálním měřítku absolutní prioritou, farmaceutické firmy, vlády, organizace i soukromí podnikatelé byli proto ochotni investovat do výzkumu mnohem více peněz. Očkovací látky však stále musely projít testovacím obdobím, aby před jejich distribucí byla zajištěna jejich bezpečnost.
V Česku dodávají aktuálně vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderny, AstraZeneca a nově také Johnson & Johnson. O registrování vakcíny požádala Evropskou unii také společnost AstraZeneca. Podle Pfizeru je jejich očkovací látka účinná na 95%. Data ukazují, že ze 43 tisíc účastníků se u 170 případů projevilo onemocnění koronavirem, z nich však 162 případů bylo ze skupiny placebo (tedy ze skupiny, kterým byla podána neúčinná látka). Jedinými nežádoucími účinky, které firma zaznamenala, byla únava a bolest hlavy, která se objevila u 3,8% a 2 % účastníků.
Lidé na vakcínu zemřeli
I dezinformace o tom, že po podání vakcíny umírají lidé, jsou ve veřejném prostoru poměrně časté. „Ve Spojených státech zemřelo během testování vakcíny šest lidí,“ je jenom jedna z nich a je pravdou pouze částečnou. Někteří lidé sice v průběhu zemřeli, nicméně z úplně jiných důvodů a je třeba dát tuto informaci do kontextu: čtyři z šesti vůbec nedostali očkovací látku, ale byli pouze ve skupině „placebo“, s kterou se pak porovnávají účinky na ty, kteří vakcínu skutečně dostali. Pět z celkových šesti úmrtí navíc s covidem ani vakcínou vůbec nesouvisela – příčinou smrti byly běžné choroby, jako infarkt, arteioskleróza a cévní mozková příhoda.
Nestačí k vymizení viru promořit populaci?
Odborníci se shodují na tom, že promoření populace není cesta, jelikož by mělo za následek příliš velké množství obětí. Český zdravotnický systém by navíc takové množství nakažených nezvládl. Podle institucí, jakou je například Světová zdravotnická organizace je jedinou cestou zpět k normálu právě očkování, skrze které je potřeba, aby bylo imunních 65-70 procent populace. Někteří odborníci zmiňují i vyšší procenta.
Způsobuje očkování autismus?
Spekulované spojení mezi kombinovanou vakcínou spalničkami, příušnicemi a zarděnkami a poruchou autistického spektra začalo zprávou z roku 1998. Tato zpráva byla po dvanácti letech stažena a hlavní autor zprávy Andrew Wakefield byl vymazán z registru lékařů Spojeného království. Stalo se tak jednak proto, že studie Wakefielda byla provedena na malém vzorku pouhých dvanácti dětí, což není dostatečně reprezentativní počet pro výzkum. Zároveň ale jedinci dostali vakcínu pouze s krátkým předstihem vůči diagnóze autismu. Z toho tedy není jasné, zda vakcína onemocnění způsobila, nebo zda dítě již tímto onemocněním trpělo. Další provedené epidemiologické studie na toto téma, při dodržení všech potřebných pravidel, tuto souvislost vyvrátily.
Očkování proti koronaviru může pozměnit lidskou DNA
Tenhle příklad si vysvětlíme trochu šířeji, začneme tím, jak funguje náš imunitní systém. Ten vyrábí protilátky v reakci na kontakt s novou bakterií, virem, nebo houbou (tedy s patogenem, její část, která dává podnět ke tvoření protilátek se potom nazývá antigen). Když je lidské tělo vystaveno antigenu poprvé, vytvoří specifické protilátky, které zabrání onemocnění a tato protilátka je poté schopna i v budoucnu a opakovaně proti patogenu bojovat.
Vakcíny potom obsahují oslabené nebo neaktivní části konkrétního antigenu, které v těle vyvolají imunitní reakci. Tedy žádná z vakcín – ani ta proti covidu-19 – neobsahuje celý virus, a tedy není schopna infikovat člověka.
Vakcíny firem BioNTech, Pfizer nebo Moderna obsahují molekulu mRNA, vytvářející protein, který se vyskytuje i na povrchu viru SARS-Co-V-2. Po podání vakcíny si tělo vytvoří proti tomuto proteinu protilátky, a bude schopné se proti samotnému koronaviru bránit.
A teď už k vysvětlení očkování a DNA. Náš genetický materiál, DNA je chráněn v našich buňkách jadernou membránou, do které nic, ani žádná molekula, nemůže vstoupit. Tedy ani očkování a ani molekula mRNA nemůže naše DNA poničit či jakkoliv měnit.
Podle Semantic Vision, analytické firmy, která mimo jiné vypracovávala podklady o dezinformacích ohledně očkování i pro ministerstvo zdravotnictví, se od září minulého roku objevuje na internetu čím dál více dezinformací týkajících se očkování. Pro dezinformátory jde převážně o finanční motivaci, tyto portály mají totiž velkou návštěvnost, a tedy i velký příjem z reklamy.
Klára Božoňová
Zdroje:
[2] https://koronavirus.mzcr.cz/dezinformace-o-covid-19/
[3] https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response/fighting-disinformation_cs
[6] https://www.reuters.com/article/uk-factcheck-trials-idUSKBN28Q2X4
[8] https://www.nytimes.com/2020/12/24/health/herd-immunity-covid-coronavirus.html
[9] https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/
[11]1 Wakefield A. J., Murch S. H., Anthony A., Linnell J., Casson D. M., Malik M., et al. (1998). Ileal-lymphoid-nodular hyperplasia, non-specific colitis, and pervasive developmental disorder in children. Lancet 351 637–641. 10.1016/s0140-6736(97)11096-0 [PubMed] [CrossRef] [Google Scholar]
[12] Taylor B., Miller E., Farrington C. P., Petropoulos M. C., Favot-Mayaud I., Li J., et al. (1999). Autism and measles, mumps, and rubella vaccine: no epidemiological evidence for a causal association. Lancet 353 2026–2029. [PubMed] [Google Scholar]
[13] Madsen K. M., Hviid A., Vestergaard M., Schendel D., Wohlfahrt J., Thorsen P., et al. (2002). A population-based study of measles, mumps, and rubella vaccination and autism. N. Engl. J. Med. 347 1477–1482. [PubMed] [Google Scholar]
[14] http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Ockovani/WHO_Jak_funguje_imunita.pdf
[15] http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Ockovani/WHO_Jak_funguje_imunita.pdf
[16] https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/
[17] https://www.sukl.cz/sukl/comirnaty-prehledne-dulezita-fakta-o-prvni-podminecne