30. října 1935 na letišti poblíž Daytonu v Ohiu měl Boeing zpečetit svou dominanci v oblasti letového inženýrství. Jenže jeho Model 299, prototyp strategického bombardéru, kterého si mělo za miliony dolarů objednat americké vojenské letectvo, místo triumfálního letu havaroval pár vteřin po startu a dva členové posádky zahynuly. Vyšetřování nehody ukázalo, že letadlo bylo po technické stránce naprosto v pořádku a chybu udělala posádka, když před startem neodemkla ovládání výškovky. Boeing o lukrativní zakázku přesto přišel. Někteří ale stále viděli ve špičkovém letadle potenciál.
Model 299 byl sice vrcholem tehdejšího leteckého konstruktérství, byl ale složitý na ovládání a otázka zněla, jestli není už není příliš komplikovaný na to, aby s ním dokázal člověk létat, když se i posádka zkušených expertů může snadno dopustit fatální chyby. Boeing přišel s geniálně jednoduchým řešením. Zkušební piloti dali dohromady checklist, který obsahoval všechny kroky, které bylo nutné ohlídat, aby nedošlo k další nehodě. Model 299 nakonec vstoupil do dějin pod označením B-17 nebo taky Létající pevnost. Boeing americkému vojenskému letectvu prodal třináct tisíc bombardérů, které nalétaly skoro tři miliony kilometrů bez jediné nehody a pomohly spojencům dosáhnout rozhodující převahy ve Druhé světové válce. Boeing tak místo zániku získal přední postavení mezi leteckými konstruktéry.
Havárie prototypu na letišti u Daytonu byla momentem, kdy se ukázalo, že obsluha nové generace komplikovaných bombardérů je příliš složitá, pro posádku bez pomoci. A to i pro ty nejzkušenější piloty. Bylo toho na ně prostě příliš. Jednoduchý nástroj v podobě checklistu ale nakonec umožnil využít výdobytku moderního letového inženýrství, a získat tak výhodu oproti nepříteli. Od té doby se stal checklist nedílnou součástí i dopravního letectví a je jedním z důvodů, proč je dnes letadlo jedním z nejbezpečnějších dopravních prostředků.
Dnešní globalizovaný svět je propojenější než kdy dřív. Vezměte si třeba například internet, sociální sítě, pandemie, globální oteplování, ale třeba i jen naše zdraví. Problémy 21. století, které řešíme jsou prostě složité. Opět tak vyvstává otázka, jestli na ně stačíme jen s naším selský rozumem a intuicí. I když si to možná odmítáme připustit, tak odpověď je, že ne. Myslíme si, že stále řídíme staré jednoduché letadlo, zatímco už dávno sedíme v Létající pevnosti.
Existují nástroje, které nám pomáhají zapojit do rozhodování kritické myšlení a prokazatelně tak dosáhnout lepších výsledků. Manažeři, kteří používají ověřené metody dosahují očekávaných výsledků v 90 % případů a ve 40 % svá očekávání dokonce překonají ve srovnání s ostatními, kteří jich dosáhnou jen ve 30 %. Jiný výzkum pak ukazuje, že tyto metody vedou k šestinásobku dobrých rozhodnutí a předchází asi polovině chyb. Problém je ale v tom, že je používají zhruba jen 2 % manažerů.[1] Většinou mají totiž pocit, že je nepotřebují. To si ale myslela i posádka prototypu B-17 osudného rána na letišti poblíž Daytonu. Pokud se máme vyvarovat zbytečným a tragickým haváriím, je potřeba si nejprve připustit, že na to už sami nestačíme a začít používat metody kritického myšlení, které náš úsudek a rozhodnutí mohou významně vylepšit. Jen když si uvědomujeme vlastní omylnost, tak jsme ve střehu a spíš odhalíme nějaký omyl, zatímco ti, kteří si jsou neochvějně jistí svými schopnostmi může čekat nepříjemné překvapení.
Autor: Lukáš Hána
Konzultant a lektor kritického myšlení, zakladatel projektu Kritické myšlení #krimyš a organizátor online konference Kritické myšlení a objektivita 2.12., na kterou jste tímto srdečně zváni. Dozvíte se na ní další tipy na to, jak dostat kritické myšlení do různých oblastí svého života – podnikání, zdraví, výživy a dalších.
[1] Larson, E. (2016). A checklist for making faster, better decisions. Harvard Business Review, 7.