Jak nás mozek klame: Blue Dot Effect

27. 1. 2025

V rychlém tempu dnešní doby jsme neustále vystaveni záplavě informací. Sociální sítě a média nám dennodenně předkládají nové příběhy a zprávy, které formují naše vnímání světa. V důsledku mediální reprezentace se i z nevýznamných událostí stávají důležité milníky a často můžeme mít pocit, že na nás nebezpečí číhá na každém rohu. Za pocitem ohrožení stojí fenomén Blue Dot Effect. Ten ukazuje, jak naše mysl přehnaně reaguje na podněty, které bychom jinak považovali za neškodné. Co to znamená pro náš každodenní život a jak se bránit tomu, aby naše mysl nevytvářela zbytečné hrozby?

Ačkoli lidé žijí oproti svým předkům lépe, mají často tendenci vnímat svět mnohem pesimističtěji. Co stojí za touto inklinací k negativnímu pohledu na svět? V roce 2018 se vědci z Harvardu pokusili tuto otázku zodpovědět prostřednictvím experimentu zaměřeného na vnímání barev.

Není modrá jako modrá

Účastníci měli za úkol rozlišit mezi tisíci modrými a fialovými tečkami na barevné škále od velmi modré až po velmi fialovou barvu. Během prvních 200 pokusů účastníci identifikovali přibližně stejný podíl modrých a fialových bodů. Následně ale výzkumníci postupně snížili počet modrých teček a nahradili je odstíny fialové.

Po nahrazení a i přes varování vědců o změně poměru barev, začali respondenti odpovídat špatně. Za modré tečky označovali fialové. To se dělo i přesto, že byli motivováni finanční odměnou za konzistentní odpovědi.

Tento jev, kdy vnímáme něco, co ve skutečnosti není přítomno, vědci nazvali „Prevalence-induced concept change“. Efekt potvrdily i následné výzkumy. V dalším experimentu účastníci označovali tváře podle toho, jak hrozivě působí, na škále od velmi hrozivých po ne příliš hrozivé. I když výskyt nebezpečně působících tváří klesl, respondenti začali označovat tváře, které původně považovali za neškodné. Podobně jako dříve označovali fialové tečky za modré.

Problémy, kam se člověk podívá

Blue Dot Effect tak ukazuje, že když se naše mysl zaměří na určitý podnět nebo přímo hrozbu, začne ji hledat i tam, kde ve skutečnosti není. Ačkoli se situace zlepšuje a problémy ubývají, začneme si všímat menších a méně závažných podnětů, které bychom jinak ignorovali. I drobné výzvy se tak stávají náročnými, protože náš mozek má tendenci přizpůsobit svůj pohled na svět podle očekávaného stresu, a to i v bezpečném prostředí. Místo objektivního hodnocení reality začneme věci interpretovat způsobem, který odpovídá našim obavám.

V běžném životě se Blue Dot Effect projevuje v nejrůznějších situacích. Představte si, že žijete ve městě s velmi nízkou kriminalitou, ale slyšíte o jednom případu krádeže ve vaší čtvrti. Tento jeden incident může způsobit, že začnete vnímat své okolí jako nebezpečnější, než jaké ve skutečnosti je. Budete přehnaně opatrní a všimnete si nyní i drobných, podezřelých detailů, které byste jinak přehlédli. Vaše mysl se zaměřuje na pocit ohrožení, i když statisticky je město stále velmi bezpečné.

Věděli jste, že blue dot effect je jedním ze způsobů konfirmačního zkreslení?
Konfirmační zkreslení = tendence soustředit se na informace, které potvrzují naše již existující názory.

Tento efekt má důsledky nejen pro osobní vnímání, ale i pro šíření dezinformací a negativních narativů v médiích, které mohou posilovat naše obavy a přispívat k polarizaci společnosti.

Jak dezinformace využívají náš sklon hledat problémy

Média mají velký vliv na to, jak vnímáme svět a způsob, jakým reprezentují realitu může výrazně posílit Blue Dot Effect. Obzvlášť to platí v případě dezinformací. Ty často využívají strach a potřebu lidí identifikovat problémy. Efekt modré tečky může způsobit, že lidé uvěří v hrozby, které nejsou skutečné, nebo si je přehnaně interpretují, protože jejich mysl je „naladěná“ na hledání problémů. To může vést k přehnaným reakcím na izolované události, které jsou podporovány algoritmy, což způsobí, že se určitý problém iluzorně neustále zvětšuje, protože nás odkazují na další tematicky stejný obsah. Z ojedinělého incidentu se často stane domněle masivní problém, přestože statistiky ukazují něco jiného.

Blue Dot Effect v kontextu dezinformací funguje proto, že:

Strach přitahuje pozornost – Dezinformace často využívají strach k přitahování pozornosti. Blue Dot Effect zase zapříčiní, že tomu, co nás děsí, věnujeme i více pozornosti, byť se o skutečnou hrozbu nejedná.

–> Kupříkladu dezinformační narativy často přehánějí rozsah migrace a vykreslují ji jako ohrožení společnosti. I když se počet migrantů statisticky snižuje, dezinformace v nás vyvolají opačný dojem, který umocňuje strach. Efekt modré tečky následně dezinformace podpoří tím, že naše mysl začne hledat prezentovaný problém a nutí nás vnímat jindy neškodné situace jako potvrzení našich obav. I drobné situace jako je skupina turistů pak může být interpretována jako potvrzení „migrační hrozby“.

Opakování posiluje vnímání – Dezinformace se často opakují, aby posílily naše vnímání problémů. Blue Dot Effect zvýší šanci, že budeme potenciální hrozby hledat i v běžných situacích.

–> Dezinformace mohou často opakovaně varovat před mikrovlnnými troubami, i když jsou tyto obavy neodůvodněné. Opakované dezinformace nutí vidět mikrovlnky jako hrozbu, což vede k přehnané opatrnosti a zbytečným obavám. Ty jsou umocněny Blue Dot Effectem, kdy je možné, že začneme vnímat každé použití mikrovlnky jako potenciálně nebezpečné.

Psychologická pohodlnost – Pokud si jednou vytvoříme obraz problému, je obtížné ho změnit. Dezinformace často apelují na naše představy a přesvědčení, protože je jednodušší jim uvěřit než se konfrontovat s fakty. Blue Dot Effect umožní, že se držíme dezinformací, které odpovídají našim stávajícím představám.

–> Dezinformace o klimatických změnách často tvrdí, že globální oteplování není reálné nebo způsobené lidskou činností. Lidé, kteří nechtějí měnit svůj životní styl, těmto tvrzením snadněji uvěří, protože zapadá do jejich představ. Blue Dot Effect způsobuje, že každé chladné počasí pak vnímají jako důkaz proti globálnímu oteplování a drží se pohodlnějších, ale mylných přesvědčení.

Jak se bránit efektu modré tečky?

I když se může zdát, že jsme vůči nastavení naší mysli bezmocní, není tomu tak. V prvé řadě už totiž víme, jak tento efekt funguje.

Kritické myšlení je klíčové. Je důležité se ptát, zda na svět opravdu nahlížíme objektivně, nebo jestli naše předsudky ovlivňují naše vnímání informací. Uvědomění si toho, jak silně nás naše okolí a vlastní přesvědčení formují, nám umožní lépe se vyhnout zkresleným závěrům.

Diverzita zdrojů a následné ověřování faktů je dalším nezbytným nástrojem. Předtím, než uvěříte nebo sdílíte nějakou informaci, ověřte ji. To znamená hledání původního zdroje informace a zjištění, zda je tento zdroj důvěryhodný a nezávislý.

Samotné pochopení toho, jak dezinformace vznikají a za jakým účelem jsou šířeny, nám umožní dezinformace odhalit. Dezinformace často využívají silnou emocionalitu. Algoritmy často upřednostňují obsah, který vyvolává silné emocionální reakce, což může vést k šíření dezinformací.

Pokud porozumíme těmto procesům, můžeme se lépe chránit před falešnými informacemi a jejich negativním dopadem na naše vnímání reality.

Blue Dot Effect v minutě

Blue Dot Effect ukazuje, jak naše mysl přehnaně reaguje na podněty, které bychom jinak považovali za neškodné.
Dezinformace apelují na naše představy a přesvědčení, protože je jednodušší jim uvěřit než se konfrontovat s fakty. Zároveň se často opakují, aby posílily naše vnímání problémů. Pokud si jednou vytvoříme obraz takového problému, je obtížné ho změnit.
Blue Dot Effect zvyšuje šanci, že namísto objektivního hodnocení reality začneme věci interpretovat způsobem, který odráží naše obavy a představy, a potenciální hrozby tak uvidíme i v běžných situacích.
Prevence: kritické myšlení, diverzita zdrojů a porozumění vzniku dezinformací.

Dozvěděli jste se něco nového? Nezapomeňte dál sledovat náš blog, kde se konfirmačním zkreslením budeme zabývat v budoucích článcích.

Děkujeme!