Konspiračních teorií, které mají přinést alternativní „pravdu“, existují spousty a jedna je šílenější než druhá. Lidi jsou schopní věřit ledasčemu, třeba že Američané nepřistáli na Měsíci a vše bylo natočeno ve studiu, že Země je placatá nebo že útok z 11. září byl naplánován americkou vládou. A i když je dokázané, že Země je kulatá, že útok na dvojčata skutečně nebyl na pokyn vlády a že natočit přistání na Měsíci by technicky nebylo možné a stálo více než na něm přistát, spousta lidí tomu věří. Pojďme se podívat na to, proč to tak je. tolik z nás uvěří konspiračním teoriím, přestože všechno napovídá tomu, že nedávají smysl.

Chceme být výjimeční

Jedním z důvodů, proč má spousta lidí tendenci uvěřit konspiračním teoriím, je touha být výjimečný a lepší než ostatní. To se potvrdilo třeba v experimentu německého psychologa Rolanda Imhoffa. Ten si sám si jednu teorii vymyslel a řekl účastníkům experimentu, že největší německá firma na detektory kouře (které jsou ze zákona v každé německé domácnosti) nainstalovala do zařízení zvuk způsobující zdravotní problémy. Německá vláda o všem údajně věděla, ale nic s tím neudělala. To je poměrně solidní konspirační teorie, ne? Ale hlavní část experimentu teprve následovala. Jedné polovině respondentů řekl, že této teorii věří 81 % Němců. Druhé polovině naopak sdělil, že konspirační teorii věří jen 19 % německé populace. Imhoff předpokládal, že teorii budou věřit spíše ti, kterým bylo řečeno, že jí věří jen 19 % Němců. A to se nakonec potvrdilo.

Jednoduše chceme něčím vyčnívat a hluboko v sobě máme přirozeně zakořeněnou touhu být jiní. A v tu chvíli konspirační teorie fungují jako uspokojení téhle naší potřeby. V momentě, kdy člověk uvěří nějaké alternativní teorii, se dostává jakoby do nové role osvícence, který narozdíl od „zmanipulovaných mas“ vidí, co se ve světě skutečně děje.

Jeden z takových aktuálních případů je třeba Alex Jones a jeho server Infowars, který pravidelně rozsévá a šíří konspirační teorie. Loni v srpnu některé platformy jako Facebook, YouTube nebo Twitter Jonesovi příspěvky smazaly a odmítly nadále jeho obsah publikovat. Ale i přes očekávaný pokles sledovanosti (až o polovinu) zaznamenala jeho aplikace Infowars obrovský nárust popularity a dostala se mezi nejstahovanější aplikace.

Nemáme to pod kontrolou

Co dál vede lidi k tomu, že věří konspiračním teoriím? Mají pocit, že nemají nic pod kontrolou. Dlouhodobý nezdar v pracovním a soukromém životě skutečně vede k tomu, že člověk sklouzává do světa konspirací. Konspirační teorie jsou totiž téměř bez výjimky stavěné na tom, že se nějaká skupina spolčila proti běžným, nic netušícím lidem. A pokud taková skupina existuje a organizuje spiknutí proti světu, tak proč by mě nemohla vyhodit z práce nebo nést vinu za všechny moje neúspěchy. Že ano?

Lidé tak často věří konspiračním teoriím, protože v jejich životě přišlo nějaké selhání, i když to samozřejmě nelze brát jako obecné pravidlo. Ale výzkumy skutečně ukazují, že k uvěření konspiračním teoriím jsou náchylnější ti lidé, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě nebo kteří mají krátkodobé a nepravidelné povolání.

Takoví lidé v jisté chvíli začnou vnímat svět jako chaotický a jak to tak bývá, začnou hledat viníka. A pokud není hned po ruce někdo blízký (no jen zkuste najít jednu konkrétní osobu nebo skupinu, která může za to, že je svět chaotický), je třeba si ho vymyslet. Víra v konspirační teorie pak funguje jako obranný mechanismus a navzdory jejich pochmurným hypotézám dává lidem naději, že se věci dají řešit.

Co s tím?

Důvodů, proč věříme konspiračním teoriím, je více. Konspirační teorie tu byly a budou, ale v době internetu se šíří mnohem snadněji a rychleji, než kdy předtím. Pojďme se podívat na to, proč tolik z nás uvěří konspiračním teoriím, přestože všechno napovídá tomu, že nedávají smysl.

Můžeš se raději držet pár jednoduchých rad, které nabízí náš průvodce: Googluj. Uvidíš, kdo o události píše a na základě toho můžeš zjistit, jak relevantní informace je. Pokud se opravdu odehrává nějáká pobuřující a odhalující kauza, většina médií o tom bude psát a rozhodně to nebude „pravda, kterou odhalil jen a pouze daný autor.“ Kontroluj čísla a fakta, která jsou uvedena v článku a pokud se ti nechce procházet čísla a statistiky, sleduj, odkud autor čerpal informace. Pokud se jedná o zdroj ve stylu jedna paní povídala, něco na tom nehraje. A nakonec si pamatuj, že svět není černobílý a pokud nalézáš stále ty samé viníky, kteří mohou za všechno, raději dvakrát ověřuj.

Autor: František Trojan

Zdroje:

1) https://www.livescience.com/63658-why-people-believe-conspiracy-theories.html

2) https://qz.com/1286982/why-do-people-believe-in-conspiracy-theories-because-they-wantto-feel-unique/

3) https://www.nytimes.com/2018/08/07/us/politics/alex-jones-infowars-sandy-hook.html

4) https://manipulatori.cz/proc-lide-veri-hoaxum/